Klíštěcí žbleptárna

Uráží mě malost lidí, kteří nevidí dál než za můj piercing nebo dready. Tím spíš mě to uráží, když jde o členy mé rodiny.

Jak jsem si již "posteskla" v předchozím žbleptu – blíží se konec roku. Ráda bych vám proto popřála klidné svátky a lepší rok 2012.

(klikni pro větší náhled)

Co s pátečním večerem, když vám padne kafe? Blogujte!

polem nepolem, letím za tebou velkým aeroplánem...

Jo! Zas fotím, den co den. Zas sdílím (jak mám čas) a zas mám radost, protože mám alespoň jeden cíl každý den jasný --> vyfotit něco do Klíštěcího šuplátka.

Přijdu si jak figurka na šachovnici z Harryho Pottera. Kolem mě explodovalo už několik panáčků, já se krčím na políčku a nemůžu se hnout...protože hra ještě neskončila.

Tentokrát rodím pracovní ježky a jsou minimálně 3x bolavější, než ti baculatí.

a jsem blíž panu titulovanému, panu Magistrovi :)

a to beze srandy!

Už 2 týdny to mám naplánované a sluníčko nezklamalo. Dneska by to šlo... A taky že jo! :)

Je to blíž, než před 2 dny...

Ale snad to bude stát za to. A i kdyby ne, nejsem přeci fajnovka! :D

140 891 znaků na 89 stranách. Povinný rozsah byl poloviční, takže je co škrtat... Ale to je přeci ta lepší varianta, ne? :)

Letošek si plyne ukrutnou rychlostí. Samé novoty. Jen jestli jich ale není příliš najednou --> ještě začnu mít vysoké nároky. Příští rok to má marný, letošek asi nic moc nepřekoná.

Jsou sociální sítě pouze místem zábavy, chatování, sdílení fotek (které maminky nikdy nesmí vidět) a videí z Youtube? Nebo mohou propojovat lidi i za jiným – akademičtějším – účelem?

Čeká mě druhá zahraniční cesta a já mám ještě víc stažený žaludek než posledně.

Přípravy na zítřejší kola ústních přijímaček vrcholí. Životopis se peče v tiskárně, seznam literatury mi pomali(lilili)nku bobtná v Google Docs a hlavně mě to donutilo si přečíst článek Vina Crosbieho: What is 'New Media'?

Jsou chvíle, kdy si člověk uvědomí, že ne všechno je samozřejmé a ne všechno je tu pro nás napořád. My tu nejsme napořád.

Když může být štěstí stav mysli, tak proč to trochu nepošťouchnout? Nezačít myslet maličko jinak?

Jednou to přijde. Možná – paradoxně – až dojdou síly.